Lesopark je prostředí vytvořené člověkem, ale již dávno před jeho založením zde lidé káceli a zase vysazovali stromy, kosili trávu kolem řeky a vyháněli zvířata na pastvu, horníci několikrát přemísťovali tuny vytěženého materiálu. Má smysl vracet se k původnímu stavu?
Výsadby a náletyNež se naši předkové vložili do výsadby dřevin, pokrývaly většinu území středních Čech světlé listnaté háje. Nejběžnějšími stromy byly jednoznačně buky a duby, dále pak habry, lípy nebo javory, ale také jehličnaté jedle. Každá dřevina byla pro člověka něčím užitečná. Břízu potřebovali koláři, javory truhláři, dubové dřevo sloužilo na výrobu sudů, jedlové na šindele, měkké dřevo lípy zpracovávali řezbáři a jejích květů si cenili včelaři.
Dřevo se ve středověku těžilo tzv. toulavým způsobem, což znamenalo vyhledávání jednotlivých kmenů, nejlépe v blízkosti cest. Na těchto vytěžených místech se les buď přirozeně obnovil nálety, nebo na jeho místě vznikla pastvina. Protože však byl neustále hlad po dříví palivovém, nechávaly se v lese pařezy. Když obrazily, jejich výmladky se setnuly. Z původních druhů tento režim nejlépe snášel habr, což vedlo k jeho většímu rozšíření.
K převratnému zásahu do skladby našich lesů došlo až ve druhé polovině 18. století. Špatný stav lesů a nedostatek dřeva vedl ke změnám lesního hospodářství.
Při hledání hospodářsky vhodných dřevin se začalo experimentovat i s cizokrajnými druhy.
Dřeviny však nebyly vysazovány pouze z důvodů hospodářských. Cizokrajné dřeviny byly vysazovány i za účelem zpestření krajiny. Nejčastěji narazíme na dřeviny ze severní Ameriky, Japonska nebo Asie z míst s obdobnými klimatickými podmínkami.
Stromy původní
Druhy, které se v lokalitě vyskytují přirozeně, nazýváme původní. Pro Středočeský kraj, v jehož rámci patří okres Příbram k nejlesnatějším, je typický dubovo-bukový lesní vegetační stupeň, který nejvíce vyhovuje buku lesnímu či dubu zimnímu. Takové dřeviny je třeba v lesích podporovat výsadbou nebo umožnit jejich obnovu samovolným náletem.
Výjimku tvoří lokality vlhkých lučin, situované především na pravém břehu Litavky. Na těchto místech dřeviny, ať už vysazené nebo nálety rozšířené, původní či nepůvodní, ničí cennou květenu. Bohatá luční společenstva zaslouží ochranu a péči, zejména pravidelné sečení. Návrat lesa by znamenal vymizení chráněných a ohrožených rostlin.
Stromy nepůvodní
V prostoru lesoparku se v současnosti potkáme s množstvím nepůvodních jehličnatých i listnatých stromů zavlečených sem z jiných lokalit, zemí a dokonce i z jiných kontinentů. Některé exotické dřeviny, kupříkladu borovice černá nebo dub červený, zde byly vysazeny pro okrasu.
Borovice Jeffreyova - Pinus Jeffrey
Sekerníci
Sekerník býval odborník na práci se dřevem, stavby technického charakteru a dřevěná strojní zařízení. Býval trvalým zaměstnancem mlýnů nebo smluvně zajišťoval provedení určitých staveb nebo větších oprav. Existovali vyhlášení sekerníci, kteří se zabývali výpočtem mlýnských převodů. Dokázali vyrábět vodní i ozubená kola, řemenice a celá strojní zařízení menších mlýnů, která bývala celá ze dřeva.
Např. hřídel vodního kola bývala z jednoho kusu opracovaného dubového kmene o váze až 900 kg,. Hřídele se vyráběly i z borových kmenů, ale ty vydržely jen polovinu času než dubové. Ze stejného dřeva se vyráběla i vodní kola. Mlynáři si proto často u svého mlýna vysazovali duby.
Netopýři v lesoparku
Přestože jsou netopýři po hlodavcích druhou nejpočetnější skupinou našich savců, vzhledem k jejich nočnímu způsobu života se s nimi většina lidí vůbec nesetká.
Jejich ultrazvukové signály navíc není lidské ucho schopno zachytit a do oblasti slyšitelné i pro člověka se proto převádějí pomocí zvláštních detektorů. Komára zaznamená netopýr na velkou vzdálenost díky echolokaci. Od komára se totiž odrazí ultrazvukové signály, které netopýr vytváří chvěním hlasivek v hrtanu.